EN
EN

Společnost

Není nám
to lhostejné!

3.2.2020

7 faktů a mnohá zásadní čísla aneb o čem bychom měli diskutovat

Vážení Pražané, vážení sousedé,

dovoluji si Vás oslovit touto formou ve snaze otevřít určitá témata, u kterých vnímám významný deficit ve společenské debatě. I když  se jedná o témata celospolečenská a makroekonomická, rád bych Vám je představil a okomentoval s vědomím elementární odpovědnosti jako občan, rodič, podnikatel a obyvatel Prahy 4  a pokusil se vysvětlit zásadní přesahy i do naší lokální úrovně. Postupně se v následujících vydáních Tučňáku vyjádřím z mého  pohledu k 7 klíčovým tématům, která jsou uvedena níže včetně  jejich základní charakteristiky. Očekávám a budu rád, pokud jejich  zveřejněním dojde k veřejné diskuzi, a jsem připravený se do ní také aktivně zapojit. Znáte mne zejména jako podnikatele a investora,  avšak se stejnou intenzitou se v duchu svých křesťanských  zásad věnuji také dalším aktivitám, které se týkají duchovního rozvoje společnosti, zdravého životního stylu a v neposlední řadě  společenské odpovědnosti za fungující a prosperující ČR a hlavní město Prahu. To všechno jsou důvody a motivace, proč k této diskuzi vyzývám.

S úctou
Radim Passer, zakladatel Passerinvest Group

DŮCHODOVÁ REFORMA
V  roce 2020 připadá 2,5 pracujícího člověka na  1 důchodce, v  roce 2050 se předpokládá poměr
1,5 (z toho vyplývá, že se jedná o ekonomicky neudržitelný  systém, jehož fungování se po roce 2030 významně zhorší a  po roce 2050 již nebude schopen generovat prostředky na vyplácení důchodů).

FINANCOVÁNÍ STÁTU
Soukromý sektor ČR čítá 3,8 miliónu ekonomicky aktivních občanů, kteří svými daňovými odvody musí ufinancovat veškeré fungování státu, včetně všech jeho zaměstnanců a jejich daňových odvodů, a výdajů hrazených z veřejných prostředků (školství, zdravotnictví, policii, soudnictví, veřejnoprávní média, všechny komunální a republikové politiky a úředníky apod.). Zejména díky činnosti soukromého sektoru ČR 30 let po revoluci doposud nezkrachovala.

EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ
Všichni k  tomu kompetentní státní a komunální politici a úředníci nesou z ekonomického hlediska
svoji zásadní odpovědnost vůči soukromému sektoru, protože pouze díky jeho ekonomické činnosti mohou zajišťovat funkčnost všech veřejně potřebných služeb a zajišťovat, díky finančním prostředkům soukromého sektoru, také sociální smír ve společnosti. 

PRACOVNÍ TRH A HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
Pracovní trh ČR trpí naprostým nedostatkem pracovní síly. Fatální situace panuje především v řemeslných oborech napříč celým hospodářstvím. Po revoluci došlo jednak k  rozkladu učňovského školství, nezodpovědnému snížení společenského kreditu řemeslníků, stejně jako
k  naprosto nedostatečné podpoře příchodu celých rodin z kulturně spřízněného prostředí (např. v ČR pracuje pouze cca 100 000 pracovníků z Ukrajiny, ale v Polsku 1 300 000!), které by na pracovním trhu zacelovaly mezery v profesích, které Češi nechtějí vykonávat a které přitom jsou pro funkčnost soukromého sektoru a  celé republiky naprosto klíčové (statisticky je dnešní situace logickým vyústěním celé porevoluční politiky a odpovídá úvahám jednoduché matematiky).

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Chybí dlouhodobá koncepce rozvoje dálniční a železniční sítě na úrovni České republiky a metra
v Praze. Vychází se z koncepcí majících původ v 70. letech minulého století a je nutné předložit novou vizi (resp. pracovat na ní) v kontextu očekávaných výzev a společenské poptávky pro následující dekády.

BYTOVÁ POLITIKA A CENA BYDLENÍ
Podle studie Magistrátu hlavního města Prahy by se v Praze mělo stavět alespoň 13 tisíc bytů ročně, aby se v časovém horizontu 20 let mohla srovnat poptávka a nabídka bytů na pražském trhu. V uplynulých 5 letech se v Praze stavělo v průměru jen 3,5 tisíce bytů ročně, a přesto
nejsou stavební kapacity dostupné v  dostatečné míře. Kdo by ale nové byty stavěl, pokud by se stavělo tolik, jak je potřebné? Nedostatek pracovníků je jeden z klíčových důvodů pro zdražování stavebních prací, a tedy i bytů.

ROZVOJ MĚSTA A PŘIDANÁ HODNOTA
Administrativní budovy přinášejí svojí soudobou architekturou a v  nich nabízenými pracovními
příležitostmi úžasný prospěch moderně se rozvíjejícím metropolím. Jenom v  Praze je 3,5 miliónu m2 kvalitních kancelářských ploch. V  nich jsou pracovní příležitosti pro nejméně 250 tisíc lidí ze soukromého sektoru. Jejich komplexní mzdové odvody přinášejí do státního rozpočtu, a tedy i do městských rozpočtů, celkovou částku přes 80 miliard korun ročně, což je více než roční rozpočet celé Prahy včetně investic.